Prosinec 2014

Samomluva

19. prosince 2014 v 18:21 | Knihomilka |  Téma týdne

Samomluva

Co je vlastně Samomluva????????

samomluva je vlastně nemoc.

1. samomluva je dobrá pro vlastní psychikuNerozhodný
Kdo si pro sebe sám povídá, vypadá často tak trochu směšně. Přesto samomluva, jak dnes radí psychologové, působí dobře na psychiku. Téměř každý z nás si občas sám pro sebe povídá. Například si klepeme na rameno a říkáme si: "Bravo, to se ti povedlo". Samomluva pomáhá naší paměti: "Nesmím zapomenout vyzvednout kabát z čistírny". Někdy nás samomluva připravuje na těžké rozhodnutí nebo nám pomáhá rozhodovat při každodenních praktických činnostech: "Korpus na dort si radši koupím u pekaře."

Výsledky průzkumů považují občasnou samomluvu za zcela normální. Z měření činnosti mozkové kúry se zjistilo, že se při každém myšlenkovém procesu, rovněž aktivují určité části řečového centra, kde se objevují elektrické impulsy.

2.Myšlení se neodehrává shodně jako hovorUsmívající se

Pro malé děti je zcela samozřejmé uvažovat nahlas. Uvazuje-li si pětiletý chlapec například tkaničku u bot, brblá si přitom neúnavně pro sebe a předříkává si každý krok činnosti nahlas. Je to velmi pomocný nástroj. Psychologové zabývající se mentálním vývojem, mohli pozorovat, že tříleté děti, které si povídají sami se sebou, mohou určitý úkol vyřešit stejně rychle a dobře, jako děti čtyřleté, které si sami se sebou nepovídají.

S přibývajícími lety se však samomluva začne vytrácet. Dospělí si ještě možná dovolí zabroukat písničku ve sprše. V dnešní době se ovšem většina slyšitelné samomluvě brání. Psychologové to vysvětlují studem za to, že si ostatní mohou myslet to, že sama sebe nemáme pod kontrolou.

Přirozeně si člověk může své myšlenky vytvářet v duchu, ve vlastní hlavě, ale to to samé, jako když při myšlenkovém procesu uvažujeme pro sebe nahlas. Myšlenky jsou často nezpracované úlomky. Abychom je mohli vyslovit, musíme je uspořádat a utvořit je srozumitelnými. Je tedy dobré, že hodně lidí si začne na stáří povídat sama pro sebe nebo se sebou. Mají třeba méně důvodu se kontrolovat, méně rizik k obavě se sociálního zavržení a z toho plynoucích následků.

Doktorka Beate Baumgarteová, zabývající se gerontopsychiatrií, slýchává téměř denně své pacienty, kteří ji říkají: "Paní doktorko, v poslední době si povídám se sebou častěji". V takovém případě pacienty uklidní. Že může mít samomluva i své chorobné projevy je zcela možné. Děje se tak ovšem velmi zřídka. Pak se nejedná o přátelskou mluvu, nýbrž o velmi agresívní nával hanebných slov.

Paní doktorka také tvrdí, že samomluva může mít i velmi smysluplné využití. U začínající demence nahlas vyřčené věty mohou zlepšovat orientaci v prostoru. Pacienti postiženi Parkinsonovou chorobou, u kterých už nefungují i ty nejjednodušší pohybové vzorce, jako je chůze, si mohou při pohybu rovněž pomáhat hlasitým předříkáváním.

DĚKUJI ŽE SI TO PŘEČTETE moc si toho vážím ahoj

PS: je to poučení pro nás všechny.